Aktuality

 

 

Stránkování

12 3 4 >
 
 
21.9.2021 Odchod na toaletu nebo oběd se musí pečlivě plánovat, závody totiž probíhají bez pauz. Ještě si myslíte, že být rozhodčím je jednoduché?

Při konání závodů kanoistických Olympijských nadějí, ve dnech 10. - 12. září 2021 v Labe aréně Ústeckého kraje v Račicích nebylo možné zastihnout žádného z rozhodčích ani na malou chvilku ke krátkému rozhovoru. O to více nás jejich práce začala zajímat. V Račicích obsazují spolu s dalšími techniky a moderátory několik pater cílové věže. O tom, jak vypadá denní harmonogram rozhodčího nebo jak je to s rivalitou mezi trenéry a rozhodčími, nám po skončení závodů krátce povídala Hlavní rozhodčí závodu Olympijských nadějí 2021, Kristýna Bauerová.


Jak byste popsala závody z pozice rozhodčí a představíte nám harmonogram vašeho závodního dne?

Závod Olympijských nadějí byl zajištěn celkem 22 rozhodčími. Pro velký závod v Račicích (i na národní úrovni) to není úplně velkorysý počet vzhledem k náročnosti programu závodu, ale všichni rozhodčí jsou velmi šikovní, takže jsme to zvládli bez problémů.

Funkce rozděluje vedení závodu, které je vybráno Výborem rozhodčích sekce Rychlostní kanoistiky před začátkem sezóny. Pro závod Olympijských nadějí jsme měli k dispozici tři rozhodčí ve vedení závodu (Competition Committee), šest startérů, šest traťových rozhodčích, čtyři rozhodčí pro vážení lodí a tři v cíli (hlídání pořadí v cíli, záložní časomíra, záznam průjezdů cílem).

Harmonogram rozhodčích je pro všechny závody stejný. Hodinu před prvním startem dne, obvykle v 7:00, bývá porada (důležité informace a změny ve startovní listině), zároveň už musí být přístupná váha pro závodníky, takže váhoví rozhodčí již musí být na místě. Zpravidla bývá první start v 8:00, ještě před ním však první startérská dvojice musí vyzkoušet fungování startovního zařízení a spojení startovního signálu s kamerou a počítači v cílové věži. V poslední době je časový program tak nabitý, že není prostor pro pauzy, takže rozhodčí pracují nepřetržitě po celý den až do posledního závodu v pozdně odpoledních až večerních hodinách. Po vydání posledních výsledků a večeři bývá ještě pozávodní porada se shrnutím dne.



Podělíte se s námi o Váš osobní pohled na roli rozhodčí? Co Vás na této práci baví?

Rychlostní kanoistice jsem se věnovala od dětství a velmi mě bavila. Spíše pro partu skvělých lidí a sport samotný, než pro nějaké závodní výsledky (když to řeknu kulantně, byla jsem na hobby úrovni). V dospělosti mě mé vlastní závodění přestávalo bavit a navíc se mi stal úraz lokte, po kterém jsem si nebyla jistá, jestli ještě budu moci někdy pádlovat. Nechtěla jsem z kanoistiky úplně vypadnout, proto jsem se přihlásila ke zkouškám na rozhodčího a po jejich absolvování jsem už u toho zůstala.

Na tom být rozhodčí je podle mě nejlepší parta lidí, kteří mají kanoistiku opravdu rádi, bez toho dělat rozhodčího ani nejde. Dále mě baví být stále součástí světa rychlostní kanoistiky a v neposlední řadě mi to přináší spoustu nových zážitků a zkušeností, které bych možná jinde nezažila a můžu je využít i ve svém osobním životě. Díky tomu, že jsem měla možnost složit zkoušky na mezinárodního rozhodčího ICF, můžu poznávat svět kanoistiky i na mezinárodní úrovni. Je velmi zajímavé zjišťovat a poslouchat, jak se dělají závody jinde a poznávat lidi z celého světa, kteří mají kanoistiku rádi.


Slyšela jsem, že Vaši činnost často kritizují trenéři. Cítím správně, že by mohlo být mezi trenéry a rozhodčími určité napětí?

Určité napětí mezi trenéry a rozhodčími rozhodně je. Do jisté míry je naprosto pochopitelné, protože správný trenér musí bojovat za své svěřence, na druhou stranu by měl být schopen uznat i jejich porušení pravidel.

Bohužel mám pocit, že si někteří trenéři ne úplně uvědomují, že rozhodčí dělají tuhle práci z lásky ke kanoistice, dobrovolně ve svém volném čase, že nejsme profesionálové a musíme si brát na všední dny dovolenou, snažíme se ji dělat co nejlépe a rozhodně se nesnažíme někoho poškozovat. Musíme však dodržovat pravidla pro všechny stejně bez rozdílů.

Také mám občas pocit, že si někteří trenéři myslí, že máme z případných diskvalifikací radost, že si tím něco dokazujeme. Teď budu mluvit pouze za sebe, ale když jsem musela poprvé diskvalifikovat závodnici na startu, měla jsem co dělat, abych se nerozbrečela. I teď po několika letech, mi je líto všech závodníků, které jsem kdy musela diskvalifikovat, nebo jsem podávala report o porušení pravidel, na jehož základě byli diskvalifikování, ale už jsem se naučila brečet uvnitř.

Myslím si, že dost trenérů si neuvědomuje, jak náročná práce rozhodčího je. Vzhledem k nabitým časovým programům se závodí bez pauz, takže i odběhnutí na oběd, nebo toaletu se musí promyslet dle časového pořadu a nějak se musíme navzájem prostřídat.

Možná by pomohlo, kdyby se trenéři přišli na nějaký čas podívat na práci rozhodčích, aby si ji vyzkoušeli a poznali by ji i z druhé strany. Zájemce o tuto zkušenost rádi uvítáme.  více

11.9.2021 T-mobile Olympijský běh v Račicích

Různí běžci, různá místa, olympijská myšlenka!

T-mobile Olympijský běh je připomínkou mezinárodního Olympijského dne, tedy založení Mezinárodního olympijského výboru. V jeden den, přesně v jeden čas vybíhají tisíce běžců po celé České republice – ať už jako součást hlavních závodů, ve školních bězích nebo v rámci individuální výzvy. V Národním olympijském centru vodních sportu v Račicích nemohl ani letos tento běh chybět! Jak to vypadalo na startu a v cíli ve středu 8. září 2021 najdete ve fotogalerii.

Velká gratulace vítězům i všem účastníkům!


Vítězkou závodů 250m se stala Liduška H. s časem 3min a 10s.
Gratulace putuje i Štěpánkovi D, který uběhl 500m za 2min a 12s.
A 1000m pak za 6min a 17s. uběhla Veronika D.

Z dospěláků musíme zmínit a pogratulovat Michalovi H. za uběhnutou 5 kilometrovou trasu v čase 18min. a 10s., druhý Vladimír V. doběhl za 20min. a 50s., o 3 sekundy později pak Vladimíra v cíli následoval Aleš N.Mezi ženami prvenství v cíli oslavila Michaela L. s časem 25min. 35s., druhá Anita V. doběhla v čase 25min. 45s., za třetí místo mezi ženami pak můžeme gratulovat Monice Š. za čas 28min. 19s. více

8.9.2021 Jediný závod Ultraman v Evropě se konal opět v račické Labe aréně.

První zářijový víkend obsadili račický kanál borci, kteří se rozhodli zdolat jeden z nejtěžších závodů, který triatlonisté mohou absolvovat – Ultra Czech 515. Celkem bylo do třetího ročníku jediného Ultramana v Evropě přihlášeno 23 sportovců na Ultra distanci. Závody dopadly výborně a organizátorské role se opět zhostili bratři Kuba a Adam Atarsia, kteří nám po víkendovém vypětí věnovali pár chvil pro krátký rozhovor.

Kubo, Adame, jak hodnotíte letošní ročník, jaké jsou Vaše pocity?

Kuba: „Za mě to dopadlo skvěle, jako každý rok. Mě těší jiná věc. A to, že sem ty lidi přijeli, i přesto co se děje. Mnoho lidí nám to totiž odřeklo, jak kvůli covidu, tak proto, že se do našeho termínu odložily jiné závody. Skutečně si ceníme každého, kdo přijel.“

Adam: „Po všem jste vždy dost unavení, ale když vše ztichne, tak si teprve začnete uvědomovat, co a jak bylo. Mě se líbí atmosféra. Málo kdo si umí představit fakt kroužit 515 km do kola. Ti lidé pak dojedou do cíle a mají slzy v očích, i přesto, že se je snaží zadržet, stejně tak i jejich supporti. Vidím i ty, kterým ty slzy regulerně kapají. Mě tohle strašně baví, je to brutálně vyčerpávající. Jste unaveni předtím, přitom i potom. Vidím zblízka, že tenhle závod není o medaili nebo o skleničce šampáňa. Jde o to, že jsou tady se svými blízkými, a že dokážou něco nepopsatelného.“


V čem je „váš“ Ultraman unikátní?

Kuba: „Především je toto jediný Ultraman v Evropě a jediný na uzavřeném okruhu. Ostatní se konají za plného provozu. Projíždíte třeba velkým městem, musíte se zastavit na červenou apod., stejně tak i běh. Kolem vás jezdí auta apod. Je to náročné, jak pro sportovce, tak pro jeho tým.“

Adam: „Navíc startovné na všech závodech je dost drahé a konají se hodně daleko. Jsme jediní, kteří pořádají jakousi low cost verzi a zároveň takhle bezpečnou. A předchozí dva ročníky mají na kontě dokonce 2 světové rekordy!“


Co říkáte areálu Labe arény Račice?

Kuba: „My jsme si to tady vybrali úmyslně, protože všechno je tu na jednom místě. V únoru máme noční můru tahat veškeré zázemí 1000 km do pouště, zatímco sem zajedeme den před závodem a máme tady všechno přichystané. Chlapi nám tady pomáhají, holky na recepci jsou úplně úžasné, takže pro nás je pořádání Ultramana v Račicích v podstatě hračka.“


Jaké to je pořádat takhle velké akce s bráchou?

Adam: „Všechno to tak nějak vyplynulo. Nikdy jsme si neřekli, ty budeš dělat to a ty to. Klasické sourozenecké šarvátky určitě byly, když jsme byli malí, ale jsme celý život spolu a hlavně jsme spolu veslovali. Když jste takhle na jedné lodi a jste tam sami dva, tak se prostě musíte naučit fungovat a samozřejmě, s kým jiným by měl člověk fungovat, než se svým vlastním bráchou. A když už si zanadáváme, tak jsme za chvíli zase v klidu.“

Kuba: „No já to teda v sobě spíš dusím.“(Smích).


Tento třídenní triatlonový koncept vznikl na Havaji už v roce 1983 a má zajímavou historii*. Račický Ultraman je také jedinečný. Vy ale máte na svědomí ještě další triatlonovou zajímavost, pochlubíte se?

Kuba: „Tak to bude rozhovor na celý večer. Začíná to mým narozením v Alžírsku, mamka je Češka a taťka Alžířan, takže část rodiny máme v Alžírsku a máme dvojí občanství. Nejdříve jsme začali veslovat, zprvu za Českou republiku, proto známe Račice. A pak nás oslovil alžírský veslařský svaz, jestli nechceme veslovat za ně, tak jsme si řekli, proč ne, bude to nová životní zkušenost. Při jednom veselém večeru u skleničky vznikl nápad a my jsme uspořádali historicky první triatlonový závod na severu Alžírska. Dojelo tam i 10 Čechů. V našich očích to dopadlo dost katastrofálně. Když jsme si třeba řekli, že v 5 hodin ráno je sraz a začneme chystat vše nutné, sešli jsme se tam jen já a brácha, někteří došli v 10 hodin, a zbytek nedošel nikdy. Češi zafungovali, ale my jsme se museli poprat s místní mentalitou. Z pocitem nezdaru jsme narychlo vyrazili na Saharu, kde jsme byli naposledy možná tak ve 3 letech. Seděli jsme u oázy a byli ve fázi, že nic takového jako triatlon už nikdy organizovat nebudeme. Slovo ale dalo slovo a za pár dní už přetlak z nezdaru přešel, na poušti nás totiž napadla šílená myšlenka, která se nakonec zrealizovala. O 7 měsíců později, v únoru roku 2019, jsme uspořádali první a jediný triatlon v poušti na světě.“

Adam: „Ano, bylo to tak. A pak stačil další večer u vína, kdy jsme si řekli, že když děláme jednu šílenost na Sahaře, tak bysme mohli udělat i jednu doma. A tak jsme v Račicích.“


Co Vás vedlo k pořádání závodů?

Adam: „Původně jsme chtěli lidem prostě ukázat jaká je Alžírsko krásná země.“


Co plány do budoucna?

Kuba: „Uděláme ultramaraton v poušti. Sejdeme se tam, ukážeme támhle 500 km rovně a máme 3 dny volno.“ (Smích) více

26.8.2021 Český pohár v dálkovém plavání 2021 opět v Labe aréně Račice

O víkend 21. - 22.8. se do kanálu v račické Labe aréně místo vesel nebo pádel ponořili dálkoví plavci. Konal se tu Český pohár, který má ve zdejším areálu letitou tradici. Z vítězství na 5km trati se v sobotu radoval slovenský plavec Tomáš Peciar, závodící za klub Kometa Brno. V týž den pak vodu, jejíž teplota přesáhla lehce 20°C, ovládla na 5km trati v kategorii žen Lenka Štěrbová z klubu Bohemians Praha, kterou svět zná jako nejmladší českou plavkyni, která ve svých 16 letech přeplavala kanál La Manche.

Mezi 367 závodníky se na startovní listině štafet objevil i olympionik Matěj Kozubek, který se štafetou ve složení Benešová, Zubalíková, Kozubek, Peciar vyhrál zlatou medaili: „Věřili jsme, že to na nějakou medaili bude, zlato je ale bonus. Já znám račický areál od té doby, co se tu Český pohár plave. Letos poprvé jsem tu byl ale jen na štafetu, protože mi bylo od lékařů doporučeno udělat si od vody volno. Od Tokia se mi neplavalo úplně dobře, protože jsem pravděpodobně přechodil nějakou nemoc. Na tomhle areálu je každopádně zajímavé, že díky číslům na břehu, oproti normálním závodům, víme jak jsme daleko. Akorát hladina je hodně rovná a mně se lépe plave v pohyblivé vodě, ale líbí se mi tu,“ říká 25letý dálkový plavec Matěj Kozubek.

Pod pořadatelskou hlavičkou klubu Bohemians Praha, plavali v Račicích dálkoví plavci v kategoriích žáci, kadeti, dorostenci a dospělí na 1km, 5km, 10km i 20km tratích. Na místo se sjelo 46 oddílů z celé republiky. „Organizačně vyšlo vše super, i počasí nám až na jednu hodinu, kdy nám v neděli trochu bouřilo, vyšlo. Nebyl žádný vítr ani vlny. Co se areálu týká, myslím, že je tu odveden kus práce, opravdu sem jezdíme rádi“ vyjadřuje se ředitel závodů, reprezentační trenér a šéf pořádajícího klubu Bohemians Praha v jednom, Jan Srb.

Že je v areálu konečně živo si pochvaluje ředitel Labe arény Račice, Michal Kurfirst: „Jsem rád, že kromě veslařů, kanoistů, triatletů, veřejnosti a dalších sportovců jsme mohli v areálu opět přivítat i dálkové plavce. Tahle sezóna měla kvůli pandemii složitý start, ale zvládli jsme to. 3. září se tu bude konat Ultraczech 515, další týden budeme opět hostit Závody olympijských nadějí v rychlostní kanoistice a těšíme se i na Mistrovství ČR Dračích lodí a na další závody ve veslování. V říjnu pak areál obsadí rybáři.“

Kompletní výsledky Českého poháru v dálkovém plavání naleznete na www.plavani.info/vysledky více

17.8.2021 V areálu račické Labe arény na chvíli zaparkovala letní automobilová soutěž O Podřipské prasátko, závodníci ale chodili pěšky.

V sobotu 7. srpna dorazilo do areálu Labe arény 20 většinou dvoučlenných posádek se svými vozy. Účastnily se 18. ročníku soutěže O Podřipské prasátko, což je automobilová orientační soutěž organizovaná pod hlavičkou Autoklubu ČR, Podřipským autoklubem. Na soutěž dorazily posádky z různých koutů republiky. Areál Labe arény se stal zastávkou mezi dvěma etapami, které vedly nejprve z Roudnice nad Labem a z Račic pak pokračovaly do Hoštky. V Račicích museli řidiči i navigátoři vystoupit ze svých vozů a vyrazit na pěší, orientační závod po areálu.

„Pro závodníky jsme připravili itinerář, kudy se po areálu mají pohybovat, správný průchod jsme kontrolovali zápisem znaků z tabulek rozmístěných na trati a setkali jsme se s příznivými ohlasy. Já Váš areál znám, občas k vám přijedeme na kole, nebo s bruslemi, ale ti lidé, kteří přijeli ze všech koutů republiky byli překvapeni a vyjadřovali se v tom smyslu, že sice pojem kanál Račice znají, ale nikdy jej neviděli na vlastní oči. Zároveň byly posádky překvapeny, jak blízko okolo něj mnohdy projely a bez povšimnutí. Děkuji Labe aréně za výtečnou spolupráci,“ říká Vít Hrzán, autor a vedoucí tratě, Podřipský autoklub.

Smysl takovýchto orientačních soutěží spočívá ve výchově k ohleduplnosti v provozu, respektování dopravních předpisů a sami sebe navzájem. Soutěž O Podřipské prasátko je každoroční odpočinkovou, nebodovanou akcí, ve které nejde o umístění, ale spíše o společenská setkání. Na účastníky v cíli čekalo, jak jinak, grilované prasátko. více

3.8.2021 Rozhovor s Evou Vaňasovou, trenérkou Kajak klubu Kadaň, o pocitech a prožitém Mistrovství ČR v Labe aréně Račice.

"Děkovali, že mohou prožívat svůj sen," říká dojatě trenérka Eva Vaňasová.

Do Račic přijeli se 14 závodníky, 15 členným realizačním týmem, postavili si na ploše před hangárem polní kuchyni a odvezli si 13 medailí, 3 tituly Mistryň nebo Mistrů ČR, 7 titulů Vicemistryně ČR a splněné sny! Řeč je o Kajak klubu Kadaň, který se účastnil Mistrovství České republiky na krátkých tratích, které se v Labe aréně konalo od čtvrtka 29. července do neděle 1. srpna. Kanoistům zprvu přálo počasí, v sobotu už se ale zvedal vítr, který jízdy spíše komplikoval, a neděle přinesla déšť. Zdaleka nejen o závodění si s námi povídala trenérka Kajak klubu Kadaň, Eva Vaňasová, její svěřenci, vrchní kuchař a další. více

27.7.2021 V Labe aréně se bude v rámci kanoistického MČR na krátkých tratích bojovat nejen o tituly

 

27.7.2021 Věděli jste, že nejmladší triatlonový závod se koná v Labe aréně Račice DÍKY COVIDU?

Vykomunikovat termín, vytvořit stránky, zajistit veškeré propozice, sehnat lidi, pozvat lidi, odepsat na miliony mailů a do toho tisíce hovorů. To je stručný popis organizátorského zákulisí Triathlon festu Račice, který proběhl v Labe aréně při uplynulém víkendu.

2. ročník Triathlon festu zorganizovaly pod hlavičkou České triatlonové asociace spřátelené kluby z Tábora, Zlína a Příbrami. Nejedná se rozhodně o žádné nováčky, s pořádáním triatlonových závodů mají 20 let zkušeností. Letošní organizátorský tým čítal na čtyři desítky lidí plus rozhodčí. Dorazilo téměř 450 závodníků, a protože se v areálu už několik dní předem ubytovali sportovci v rámci triatlonových soustředění, ubytovací kapacity areálu byly opět zcela naplněny. Dorazili zástupci 15 evropských zemí a všichni hodnotili závody pozitivně.

Po organizátorské stránce letos opět dobrý, děkuji všem z Labe arény za jejich práci. Vloni to byla znouzectnost vyrazit až do Račic, protože se nesmělo téměř nic, tak jsme museli závod přesunout tam, kde se dá areál uzavřít. A covid nás zavedl sem. Při tom jsme ale zjistili, že právě tady jsou podmínky pro pořádání triatlonů ideální, akorát tady chybí kopec,“ říká s úsměvem Radek Eliáš, ředitel závodů.

Původně mířili úspěšní triatlonisté do Tábora. Z kalendáře však druhý rok po sobě jeden z nejtradičnějších českých závodů zmizel. Táborský triatlonový festival už přitom měl svůj termín i přidělený statut Evropského poháru juniorů. Na táborských tratích se mělo závodit nejen o body do Českého poháru, ale i o akademické a žákovské tituly. Kvůli obavám z vývoje epidemie koronaviru byl však závod zrušen, jeho nevýhodou je totiž v tomto případě konání v centru města. Táborský podnik se přitom neuskutečnil ani v roce 2020.  Česká triatlonová asociace ale měla vážný zájem na udržení závodu Evropského poháru juniorů na českém území, s organizací Europe Triathlon (ET) proto začala jednat o přesunu z Tábora právě do Labe arény. Tato změna byla kontinentální organizací schválena také díky vysokému kreditu, který ČTA a čeští pořadatelé mezinárodních závodů v uplynulých letech získali. Nejlepší evropští junioři se tak proto představili v rámci Triathlon Festu Račice.1

A na 3. ročník Triathlon festu Račice se může Labe aréna těšit už teď. Pořadatelé už místo konání měnit nehodlají.

1 Zdroj PR ČTA, www.triatlon.cz. více

26.7.2021 Pro triatlonisty je areál Labe arény Račice ideální!

V Labe aréně Račice se v týdnu od 19. července soustředilo celkem 72 mladých triatlonových nadějí. Víkend pak ožil tradičním závodem, Triathlon festem Račice 2021. Setkání spřátelených klubů se koná ve zdejším areálu každý rok. Jak si sportovci ze Zlína, Mladé Boleslavi, Tábora, Prahy, Brna a Plzně užili týdenní soustředění v Národním olympijském centru vodních sportů v Račicíchnám za organizátorský tým přiblížil Petr Bludský a šéf trenér Matěj Nekoranec z Titan Trilife triathlon club, kteří do Račic přijeli až ze Zlína.

Petře, jaké jsou vaše celkové dojmy ze soustředění a závodů?

Já musím říct, že to bylo ohromné! Chválíme všechna děcka, fakt makaly, projevily hodně úsilí, něco se naučily a byly tady i děti, které jely svůj první triatlon. Brečely, že to nezvládnou, ale nakonec do toho závodu šly a bylo to ohromné.“


V rámci soustředění jste měli pro děti určitě připraven nabitý program, jednalo se spíše o dril, nebo byl čas i na zábavu?

Máme vždy připraven celodenní program. Ráno začínáme rozcvičkou. Pak se 20 minut rozběháme nebo jdeme na 30 minut na kolo. Následuje snídaně. Jezdíme plavat do Roudnice nad Labem nebo plaveme tady v otevřené vodě. Hodně dbáme na všeobecnou přípravu, aby děti poznaly, jaké svaly v těle vůbec mají, skáčeme přes švihadlo apod. Samozřejmě mají i volný program, takže třeba ve čtvrtek jsme zaplnili se 64 koly štětský most a vyrazili do města na točenou zmrzlinu. Takováto soustředění míváme třikrát do roka a je to hrozně příjemné. Jdeme naproti zdravé konkurenci, děti se vzájemně znají i ze závodů a těší se na sebe. Děláme pak i spoustu blbostí, tady v areálu jezdíme na koloběžkách apod.


Zmiňujete náš areál, koloběžky, vodu. Jak vnímáte Labe arénu v současné podobě?

My to tady máme rádi, protože je to tu uzavřené. Jednak nám děcka nikam neutečou, ale hlavně tady máme všude blízko. Vodu, okruh kolem kanálu, je tady restaurace, máme tady prostě zázemí. Jako malí kluci jsme sem jezdili veslovat, takže to tady známe. Dneska tady tomu nemám co vytknout. Chválím hlavně nové ubytování.


Bavíme se o areálu a na slova chvály přikyvuje i šéf trenér triatletů Matěj Nekoranec:

Ten areál je svým způsobem unikátní, protože je tady vše na jednom místě. V podstatě je pro triatlonisty i pro ty děti ideální. Je tady 5 km cyklistický okruh, kde se dá i běhat. A v rámci plavání je to nejspíš nejbezpečnější areál v česku co se týká otevřené vody. I proto, že to dno je relativně mělké. Já jsem 6 let vesloval, takže od svých 9 let jsem tady býval dvakrát do roka, teď se sem rád vracím s triatlonem.“


Co Vás na triatlonu baví a může být zajímavé pro ostatní?

Matěj: „Myslím, že triatlon je svým způsobem něco, co dnešní děti určitě potřebují, přestože svojí náročností přesahuje většinu sportů. A pokud vezmeme v potaz, že rok od roku narůstá míra komfortu a narůstají i různé populační choroby a tak dále, tak si myslím, že triatlon je opravdu cesta, která učí řád a zároveň i morální hodnoty, time management, self management a tak dále. Samozřejmě spoustu dětí může odradit svoji náročností, ale těm, co tomu propadnou, to může dát opravdu skvělou průpravu do života.“
Petr: "Ano, dává dětem řád. Když si 9leté dítě musí do depa nachystat boty, ručník, přílbu, aby to pak v tom depu zvládlo, musí o tom dost přemýšlet." více

5.7.2021 Dušan Macháček, předseda Organizačního výboru vysvětluje základní covidová opatření pro MS U23 ve veslování - Račice 7. - 11. 7. 2021

Veškeré dění mimo areál se řídí pravidly, která jsou aktuálně platná nařízením vlády. Naopak všechno, co se děje uvnitř areálu jde v souladu s Covid plánem, který byl schválen Národní sportovní agenturou, Ministerstvem zdravotnictví, Světovou veslařskou federací a organizačním výborem. „Covid response plan“ neboli „Plán covidových opatření“  se od nařízení vlády v mnohém liší. Všichni, kdo budou vpuštěni dovnitř areálu se musí tímto plánem řídit bez výjimky -  to znamená závodníci, trenéři, doprovod, organizační výbor, všichni dodavatelé atd. více